Naděje

   

Hledáte naději pro lidstvo, zvířata, planetu? Máte občas pocit, že celé vaše snažení v pomoci potřebným lidem, týraným zvířatům, či zničené přírodě je marným bojem s větrnými mlýny? Pak je tu od nás přiměřeně optimistická úvaha:

 

Chceme říct jen tolik, že když skupina lidí trpělivě koná dobrou věc, časem přijde zlomový bod a přidají se i ostatní.

 

Z historie víme, že často bývá "průkopník" se svým novým, obecně dobrým názorem osamocen, bývá často vysmíván,

zatracován a podobně.

    

Většina společnosti prostě nedokáže rychle "přepnout", přijmout nové poznání a vnést  jej plně do svých životů.  Je-li "pokrokářů" více,

ale zatím nemnoho, bývají označováni za podivíny.  Pokud "předvojců" přibude ještě více, bývají majoritou označováni například za tzv. "alternativní životní styl", který je "kdesi na hraně".

    

Je-li nová myšlenka obecně dobrá a trvá-li v nositelích nadšení pro její realizaci, pak, je-li vhodně zprostředkována a pevná v základech, bývá v průběhu času přijata veřejností a ta ji pak již nevnímá jako neobvyklou či dokonce extrémní, ale jako přirozenou a správnou. Tento proces trvá různě dlouho, podle okolností. Vždy ale nakonec přichází onen zmíněný "bod zlomu".

    

Některé zkušenosti mluví jako o dostačujícím množství o méně než deseti procentech lidí, ochotných se změnit a přijmout nové paradigma, aby k překmitu do hlubší kvality vnímání celé společnosti došlo. To je úžasná zpráva. Stačí tedy nevelká, ale pevně odhodlaná skupina!

Ve skupině o deseti lidech tedy stačí jeden pevně přesvědčený a vytrvalý!

    

Je to jako když uvedete v pohyb jednu jedinou počáteční kostku domina a tisíce dalších kostek tvoří krásné obrazce jen díky její energii. Jde tu ani ne tak o sílu, ale spíše o dobrý směr a vytrvalost . 

 

A tak je to dnes i s empatiemi vůči Stvoření a s naším pocitem přináležení k němu. Každý, kdo se dnes rozhlédne opravdu poctivě, uvidí, že atmosféra ve společnosti nazrává ke změně. Ještě tu setrvačně doznívá přematerializovaná atmosféra časů minulých, ale mnozí již upínají svůj zájem k novému nádechu a k novému směřování, k utváření společnosti postavené na hlubších a krásnějších hodnotách. Vždyť co nám vlastně brání posunout prožívání hodnot radostnějším a smysluplnějším směrem? Je to jen a jen nastavení naší mysli - a to lze přece změnit!

 

Způsob života, kdy už nebudeme pojídat mrtvá těla nebohých zvířat, kdy se s úlevou zřekneme všech omamných látek, kdy budeme jeden druhému blíž a kdy  p ř e d e v š í m  své smysly začneme obracet k vnitřnímu Zdroji v nás, tedy do našeho duchovního Srdce, namísto konzumování vnější lacinosti, přichází. Jak rychle a v jaké síle přijde, záleží na každém jednotlivci. Každý z nás může začít teď hned. Vytvářejme volné komunity a podporujme se vzájemně na cestě od hledání sebestředně-dílčích pravd, k Pravdě Univerzální.