Asi každý z nás je rád, je-li okolím přijímán a je-li brán jako tvor hodný soucitu. Jsme-li ovšem my sami rádi, když jsme vnímáni jako důležití, je naší povinností brát druhé také jako důležité, a to nejen lidi, ale i zvířata a všechny formy života.
Zkusme se zamyslet nad následujícím textem:
Představme si, že jednoho dne přistanou na naší planetě cizí bytosti z vesmíru. Jsou neuvěřitelně inteligentní a lidi vysoce převyšují a jsou vůči lidem agresivní. Protože lidé nenajdou vůči těmto bytostem žádný způsob obrany, cizí bytosti nad lidstvem brzy zvítězí a zbaví je svobody. Začíná bezpříkladná válka teroru. Mimozemšťané používají lidi k lékařským pokusům, z jejich kůže vyrábějí boty, sedadla do aut a stínidla k lampám, zhodnocují jejich vlasy, kosti a zuby. Kromě toho lidi jedí, zejména děti a kojence. Chutnají jim ze všeho nejvíc, protože mají jemné maso.
Jeden člověk, jehož právě vytahují ze žaláře k nějakému lékařskéu pokusu, na tyto bytosti křičí:
"Jak můžete něco takového dělat? Copak nevidíte, že máme cit, že nám to působí bolest? Jak nám můžete brát děti, zabíjet je a pojídat? Nevidíte snad, jak trpíme? To si neuvědomujete, jak nepředstavitelně krutí a barbarští jste? To nemáte ani kapku soucitu a žádnou morálku?"
Mimozemšťané odpovídají:
"Ano, ano," souhlasí jeden z nich. "Možná jsme trochu hrůzní. Ale podívejte se," pokračuje, "my jsme vám nadřazeni. Jsme inteligentnější než vy a také rozumnější, umíme spoustu věcí, které vy neznáte. Jsme vyšší druh, existujeme zcela na jiném stupni, a proto si s vámi smíme dělat, co chceme. Ve srovnání s tím naším váš život za mnoho nestojí. A kromě toho, i kdyby naše počínání nebylo tak v pořádku, jedno je jisté: Prostě nám moc chutnáte!"
Více zde netřeba dodávat.
Text je použit s laskavým svolením Pavla Huba, autora knihy Neber zvíře do úst aneb Podala snad Eva Adamovi jelito?, kterému tímto děkujeme. Původní text je pak z knihy německého filozofa R.D.Prechta Na odvrácené straně salámu a sýra aneb Smíme jíst zvířata?
-ze-