Stručně: Co je veganství a motivace k němu

Motivace pro veganství bývá stejná, nebo podobná jako při přechodu z konvenční stravy k vegetariánství. U veganství však člověk často vychází z jisté zkušenosti, důslednosti a odhodlání jít ještě dál. Jako se vegetariáni zříkají pojídání masa, vegani s úlevou opouštějí i pojídání mléčných výrobků, vajec a medu. Nejen konzumace masa totiž způsobuje utrpení zvířatům a zemi, ale i konzumace mléka a vajec zapřičiňuje bolest a smrt zvířat.

Umělé množení tzv. "hospodářských užitkových" zvířat je prováděno za účelem zisku nejen pro maso, ale velmi často, ne-li mnohdy častěji, i pro "produkci" mléka a vajec. Tato zvířata jsou držena člověkem a v absolutní většině případů jsou po skončení možnosti "produkce" zabita na maso. Utrpení je zde mnohdy větší, než utrpení zvířat držených "pouze" pro maso, jak se dočtete v dalších článcích.

Veganství se však neomezuje jen na změnu jídelníčku z potravin živočišných na potraviny kompletně rostlinné. Vegani a veganky odmítají i nošení kožešin, kožených bot a doplňků, ze soucitu se zvířaty nenavštěvují atrakce se zvířaty, snaží se používat pouze výrobky netestované na zvířatech a podobně. Mezi vegany a vegankami najdeme velmi často i lidi žijící dobrovolnou materiální skromností, lidi podporující ekologický styl života a nekonzumní způsoby kultury vůbec, dále abstinenty a nekuřáky, ty, kteří hledají nové a obohacující rozměry života.

Pro úplnost:

Slovo "vegetariánství", neboli "vegetarismus", pochází z latinského výrazu "vegetabilis", což lze přeložit jako "rostlinný". Někdy se též uvádí

latinské slovo "vegetare", což znamená "růst, rozvíjet se". "Vegetus" v latině také znamená "svěží, zdravý". Některé zdroje uvádějí, že slovo "vegetariánství" pochází teprve od anglického "vegetables", neboli "zelenina".

Pojem "vegetarián" se začal více používat zřejmě až od roku 1847, kdy byla v Anglii založena první oficiální Vegetariánská Společnost. V dřívějších dobách se pro vegetariány v západních zemích používalo např. i označení "Pythagorejci", podle starořeckého filozofa a vegetariána Pythagora ze Samu (570-510 př.n.l.). Je ale možno najít i jiná vysvětlení, např. pocházející z Indie, či jiných vzdálených zemí. Toto je pouze základní nástin pro obecný přehled.

A dále:

Důvody pro vegetariánství a veganství mohou mít sice různé individuální odstíny, ale ty nejobvyklejší jsou určitě tyto:

DŮVODY ETICKÉ: Morální důvody, tedy silný soucit se zvířaty, jsou bezesporu tou nejdůležitější motivací, proč se mnoho lidí zříká konzumace masa, případně dalších živočišných "produktů". Není přece žádný důvod způsobovat zbytečné utrpení a smrt zvířatům, jenom pro takovou věc, jako je uspokojování našich chutí. Zvířata jsou krásné a obdivuhodné bytosti a jen hrubá nevědomost člověka mu dovoluje jíst jejich mrtvá těla.

DŮVODY EKOLOGICKO-SOCIÁLNÍ: Snad ve všech studiích o vegetariánství se dozvídáme, že "masný průmysl", oproti "rostlinnému hospodaření", vyplýtvá mnohonásobně (!) více stále vzácnější pitné vody, a to jenom k tomu, aby se mohl člověku dostat kus masa na talíř s obědem. Tzv. "velkochovy hospodářských zvířat" znečišťují močůvkou půdu a spodní vody a únikem metanu podporují velmi výrazně skleníkový efekt. V rozvojových zemích se kácejí pralesy pro zvětšení prostoru na pastviny "jatečních zvířat", jejichž maso se pak vozí do "západních zemí". Přitom je známou pravdou, že půda o rozměru 2 hektary uživí dva lidi konzumující v průměrném množství maso, zatímco vegetariánů uživí asi 14 (a veganů dokonce 50 i více). Vegetariánství je tedy velkou šancí pro hladovějící chudý svět. Odkrývejme tedy environmentální souvislosti.

DŮVODY DUCHOVNĚ-FILOZOFICKÉ: Některé duchovní směry, filozofie, či náboženství, učí, že jsme součástí Vyššího Vesmírného Řádu, a neubližování cítícím tvorům pokládají za důležitou součást svého učení. Některé duchovní nauky říkají, že cokoliv dobrého i špatného učiníme, vrátí se, například v našich příštích životech, nebo jinak v čase budoucím, zpět na nás.

DŮVODY ZDRAVOTNÍ: Vegetariánská strava prokazatelně snižuje obsah cholesterolu v krvi, snižuje sklony k obezitě, je prevencí rakoviny i artritidy, či srdečně cévních onemocnění. Strava masitá a plná živočišných složek zvyšuje riziko zánětů, salmonelozy, infarktu, arteriosklerozy i rakoviny. To potvrzují mnohé oficiální odborné výzkumy. Vegetariáni mohou mít i čistší svědomí, tudíž i pevnější duševní zdraví.